| |||
TeX je sázecí systém napsaný Donaldem E. Knuthem, který v úvodu ke své knize o TeXu (viz Knihy o TeXu a příbuzná literatura) řekl, že TeX je ,,určený pro tvorbu hezkých knih --- a obzvlášť knih obsahujících spoustu matematiky``.
Knuth vytvořil k napsání TeXu systém
,,dokumentovaného programování``
[3]
a dokumentovaný zdrojový kód TeXu poskytl k volnému užívání spolu
s programy pro zpracování zdrojového textu (
TeX je makroprocesor, který nabízí svým uživatelům mocné programovací
schopnosti. Z tohoto důvodu je TeX sám o sobě pěkně složitá potvora, se
kterou bychom se museli potýkat, a tak Knuth napsal balík maker pro použití
s TeXem nazývaný
Písmeno `X' znamená řecké písmenko chí, a anglickými mluvčími je vyslovováno buď trochu jako `ch' ve slově ,,loch`` ([x] v IPA [4]) nebo jako `k'. Rozhodně není vyslovováno jako `ks'. V~českém a~slovenském jazyce se většinou používá výslovnost [tech].
METAFONT byl napsán Knuthem jako souputník TeXu. Zatímco TeX definuje rozložení znaků na stránce, METAFONT definuje tvary znaků (glyfy) a vztahy mezi nimi. METAFONT přesně vymezuje velikosti glyfů a grafický rastr k jejich reprezentaci. Informaci o velikosti glyfů využívá TeX, zatímco rastr využívají programy, které produkují tisknutelný výstup, což je další zpracování toho, co vyprodukuje TeX. Jazyk METAFONTu pro definici fontu dovoluje vyjádřit několik věcí: za prvé (ovšem) geometrické tvary glyfů, za druhé vlastnosti tiskového zařízení, pro které je určen výstup, a za třetí, ,,meta``-informaci, pomocí které lze rozlišit různé velikosti stejného fontu nebo rozdíly mezi dvěma fonty, které patří do stejné (nebo příbuzné) rodiny. Knuth (a ostatní) navrhli velmi mnoho fontů s použitím METAFONTu, ale návrh fontů pomocí METAFONTu je mezi uživateli rozšířen mnohem méně, než psaní TeXovských maker. Dokonalý uživatel TeXu nicméně potřebuje vědět o METAFONTu a být schopný spouštět METAFONT ke generování vlastních souborů s fonty v různých velikostech a rozlišeních.
METAPOST je systém, ktorého jazyk je veľmi podobný METAFONTu až na to, že jeho výstup je PostScript a nie bitové mapy. METAPOST je silný jazyk pre kreslenie obrázkov do dokumentov, ktoré budú tlačené na PostScriptovej tlačiarni. Poskytuje prístup ku všetkým možnostiam PostScriptu a umožňuje spojenie textu a obrázkov. (D. Knuth povedal, že nepoužíva nič iné na kreslenie diagramov, keď píše nejaké texty.) Veľká časť zdrojového kódu METAPOSTu bola s povolením D. Knutha kopírovaná z METAFONTu.
LaTeX je balík maker TeXu napsaný Leslie Lamportem, který představuje systém pro zpracování dokumentu. LaTeX dovoluje popsat strukturu dokumentu pomocí značkování tak, aby uživatel nebyl nucen přemýšlet o výsledném vzhledu. S použitím dokumentových tříd a přídavných balíků může být tentýž dokument vysázen v mnoha různých podobách. Lamport říká, že LaTeX ,,představuje vyváženost mezi funkčností a snadností použití``. Toto se objevuje jako nepřetržitý konflikt vedoucí k potřebě článků podobných tomuto: LaTeX může splnit většinu uživatelských požadavků, ale vědět jak není jednoduché.
Lamport nikdy nedoporučil, jak sa má vyslovovat LaTeX, ale mnoho lidí jej vyslovuje `La TeX' nebo snad `LejTeX' (kde TeX je vyslovován jako samotný program, viz Jak mám vyslovovat ,,TeX``). O písmenku `epsilon' v LaTeX 2e se předpokládá, že bude naznačovat malé zlepšení starého LaTeXu 2.09. Nicméně většina lidí vyslovuje toto jméno jako `LaTeX-dvě-é'.
Na tuto otázku neexistuje přímá odpověď. Mnoho lidí nedá dopustit na Úvahy kolem tohoto tématu mohou vyvolat vášnivé diskuse, aniž by vnesly do této věci jasno. Nejlepší je zjistit, co používají ti okolo, a jít s davem. Později se člověk vždycky může přiklonit k něčemu jinému. Nemá cenu se tím trápit. Jestliže připravujete rukopis pro vydavatele nebo časopis, zeptejte se, jaké značkování se požaduje, ještě předtím, než vyvinete svoje vlastní. Mnoho velkých vydavatelů vyvinulo své vlastní LaTeXovské styly pro časopisy a knihy a trvají na tom, aby se autoři jejich značkování pevně drželi.
AMSTeX je TeXovský balík maker původně napsaný Michaelem Spivakem pro
Americkou matematickou společnost (AMS) během let 1983 - 1985. Je popsán
v knize The Joy of TeX od Michaela D. Spivaka (druhé vydání, AMS,
1990, ISBN 0-821-82997-1). Je založen na Jakmile LaTeX získal na popularitě, autoři chtěli posílat AMS články v LaTeXu, a tak AMS vyvinula AMSLaTeX. Ten zahrnuje LaTeXovské balíky a třídy a nabízí autorům většinu schopností AMSTeXu.
LAMSTeX byl spojením AMSTeXu a LaTeXu od Michaela Spivaka. Jeho silné stránky jsou:
Nicméně LAMSTeX se objevil v době, kdy byl vydán AMSLaTeX, a tak se LAMSTeX nikdy skutečně neuchytil.
Balík maker Eplain rozšiřuje a doplňuje definice v
Např. Eplain nemá příkaz Na druhé straně, takřka všichni by uvítali takové možnosti, jako je vytváření křížových referencí návěštími tak, aby nebylo třeba dávat skutečná čísla stránek do rukopisu. Karl Berry, autor Eplainu, říká, že neví o žádných obecně dostupných balících maker, které by nevnucovaly jejich typografický styl autorovi a přesto poskytovaly takové možnosti.
Lollipop je balík maker napsaný Victorem Eijkhoutem. Byl použit při přípravě knihy ,,TeX by Topic`` (viz Knihy o TeXu a příbuzná literatura). Manuál o něm říká:
Lollipop je ,,usnadněný TeX``. Lollipop je balík maker, který funguje jako nástroj pro psaní TeXovských maker. Bylo mým úmyslem udělat psaní maker tak jednoduché, aby implementace zcela nového vzhledu dokumentu v TeXu se stala záležitostí méně než hodiny pro průměrný dokument a aby byla úkolem, který by mohl být vykonán někým, kdo má pouze velmi základní znalosti programování v TeXu. Lollipop je pokusem zpřístupnit formátování strukturovaného textu pro prostředí, ve kterých předtím mohly být používány pouze WYSIWYG balíky, protože přizpůsobení vzhledu dokumentu je s nimi o mnoho jednodušší než s tradičními TeXovskými balíky maker.
Texinfo je dokumentační systém, který používá jeden zdrojový soubor
k vytváření on-line informace i tištěného výstupu. Namísto psaní dvou
různých dokumentů, jednoho pro on-line help a druhého pro tištěný manuál, je
třeba napsat pouze jeden zdrojový soubor dokumentu. Když je práce
revidována, je potřeba revidovat pouze jeden dokument. Je možné číst on-line
informaci, známou jako ,,soubor Info``, pomocí programu Info pro čtení
dokumentace. Podle konvence jména zdrojových souborů Texinfo končí
s příponou Množina TeXovských maker pro formátování Texinfo souborů je dostupná v CTAN: texinfo-macros
Je volně šiřitelný z rozhodnutí jeho autora D. Knutha. Nicméně podle všeho Knuth není zrovna šťastný, že ostatní sklízejí peníze za to, že poskytují služby a produkty založené na TeXu. Některé hodnotné nástroje a balíky týkající se TeXu jsou pod ochranou autorských práv podle tzv. GNU General Public Licence (,,Copyleft``), ale TeX sám takto chráněn není. Jsou k dostání komerční verze TeXu. Některé uživatele uklidňuje, pokud mají placenou podporu. Navíc některé komerční implementace mají schopnosti, které volně šiřitelné verze nemají. (Ale platí to i naopak: některé volně šířené implementace nabízejí věci, které žádná komerční neumí.) Obvykle tento článek nepopisuje komerční verze. Otázka Komerční implementace TeXu podává přehled hlavních dodavatelů.
Knuth prohlásil, že už nebude TeX dále vyvíjet. Chce pouze opravovat všechny chyby, o kterých se dozví (ačkoliv těchto chyb je málo). Toto rozhodnutí udělal krátce poté, co byla vydána verze TeXu 3.0. Při každém dalším vydání, ve kterém jsou opraveny některé chyby, je číslo verze doplněno o jednu další číslici tak, že konverguje k číslu pi. Knuth chce, aby po jeho smrti byl TeX zmrazen na verzi pi Po tomto okamžiku už nesmějí být prováděny žádné další změny v Knuthově zdrojovém kódu. (Podobné pravidlo je aplikováno na METAFONT. Jeho číslo verze konverguje k číslu e.) Existují projekty (některé z nich jsou dlouhodobé, viz např. Otázky Projekt LaTeX3 a Užití TeXu k sazbě z SGML souborů) na vybudování od základu nového balíku maker založeného na TeXu. Pro ještě delší časové období existují různé projekty na vybudování následovníka TeXu. Viz Otázky Projekt Omega a Projekt NTS.
TUG je zkratka za TeX Users Group (česky skupina uživatelů TeXu). TUGboat je název hlavního časopisu organizace TUG, který osahuje užitečné články o TeXu a METAFONTu. TUG rovněž vydává pro členy noviny TeX and TUG News, každý rok organizuje konferenci, provádí školicí kursy, prodává většinu knih věnovaných TeXu a distribuuje na disketách TeXovský software pro mikropočítače. TUG má Technickou Radu (Technical Council) pro koordinaci činností kolem TeXu. (Viz Otázku Technické pracovní skupiny TUGu). Dotazy mohou být směrovány na:
TeX Users Group
Následující skupiny publikují informace z jejich členské základny elektronicky v archívech CTANu:
DANTE, Deutschsprachige Anwendervereinigung TeX e.V.
GUTenberg,
NTG
UK TeX Users' Group, Seznam všech známých skupin uživatelů je k dispozici v dokumentu CTAN: usergrps-list, informace o CSTUGu viz Otázku Co je to CSTUG.
Co je to TUG a TUGboat má autonomní Technickou Radu, která dohlíží na několik pracovních skupin spolupracujících na společném zájmu TeXového společenství. Rada má tři členy (současným předsedou je Michael Ferguson, kterému asistují Yannis Haralambous a Sebastian Rahtz), kteří mají spojení s vedoucími každé pracovní skupiny. Každá skupina si určuje svoje vlastní pracovní metody i členství a kdokoliv se zájmem spolupracovat může kontaktovat vedoucího. Návrhy na nové skupiny mají být adresovány na Michaela Fergusona (mike@inrs-telecom.uquebec.ca). Následuje stručný přehled aktivních skupin:
| |||
|